All Tomorrows od C. M. Kosemen aneb vozionářská sci-fi s přesahem

All Tomorrows je spekulativní sci-fi kniha od C. M. Kosemena, která mapuje vývoj lidstva v průběhu miliard let. Sleduje osud lidí od kolonizace Marsu přes genetickou manipulaci mimozemskou civilizací Qu až po vznik nových postlidských druhů. Dílo spojuje historický dokumentární styl s vizuálním vyprávěním a nabízí pohled na evoluci, přizpůsobení a odolnost lidské podstaty.

Klíčové body:

  • Příběh lidstva: Od terraformace Marsu po genetické experimenty Qu.
  • Postlidské druhy: Rozmanité formy života, některé ztrácejí inteligenci, jiné prosperují.
  • Hlavní témata: Evoluce, genetické inženýrství, vliv mimozemšťanů, lidská podstata.
  • Vizuální styl: Ilustrace ve stylu "archeologických nálezů" doplňují text.

Kniha je zdrojem inspirace pro umělce, designéry a fanoušky sci-fi díky svému neobvyklému propojení vědy, fantazie a vizuálních prvků.

Celý Příběh All Tomorrows

Příběh a vize All Tomorrows

All Tomorrows představuje epický příběh lidstva, který se odehrává během miliardy let – od prvních kroků na Marsu až po dramatické znovuobjevení Země. Kniha sleduje lidskou cestu od počátečních vesmírných ambicí k rozvoji a zániku postlidských civilizací. Věnuje se tématům, jako je evoluce, přizpůsobení a cyklický charakter dějin.

Vyprávění je podáno z pohledu mimozemské bytosti, která dokumentuje lidskou historii krok za krokem. Následující části přibližují zásadní momenty, jež formovaly osud lidstva.

První kroky ve vesmíru a terraformace Marsu

Příběh začíná v blízké budoucnosti, kdy lidstvo podniká první kroky k expanzi do vesmíru. Terraformace Marsu je klíčovým milníkem, který otevírá dveře k osídlení dalších částí sluneční soustavy.

Díky genetickému inženýrství se lidé mění v Hvězdní lidi (Star People). Tito geneticky upravení jedinci jsou přizpůsobeni životu ve vesmíru a stávají se hlavní silou, která kolonizuje Mléčnou dráhu. Hvězdní lidé představují první velkou evoluční odchylku, která využívá technologie k přizpůsobení se novým podmínkám.

Setkání s Qu a zásadní proměna lidstva

Rozmach Hvězdných lidí narazí na zásadní překážku při setkání s Qu – vysoce vyspělou mimozemskou civilizací, která kontaktovala lidstvo před miliardami let [4].

Qu, připomínající bytosti podobné hmyzu či krevetám, považují za své poslání přetvářet vesmír prostřednictvím genetických manipulací [8]. Jejich náboženství je pohání k zásahům do biologických forem života.

"První kontakt se musel stát. Galaxie, natož vesmír, byl prostě příliš velký na to, aby se v něm vyvinula inteligence jen u jediného druhu. Jakékoli zpoždění kontaktu pouze znamenalo zvýšení případného kulturního šoku. V případě lidstva tento 'kulturní šok' znamenal úplné vyhynutí lidstva, jak bylo dosud známo." [5]

Qu vládli galaxii po dobu čtyřiceti milionů let. Během této éry geneticky upravili přeživší lidi jako trest za jejich odpor a vytvořili z nich širokou škálu nových forem, z nichž mnohé ztratily inteligenci [1]. Tento zlom znamenal rozdělení lidstva na různé druhy s odlišnými schopnostmi a úrovněmi vědomí [4][6].

Evoluce během miliardy let

Po odchodu Qu začíná nejdelší etapa příběhu, během níž se různé postlidské druhy vyvíjejí po stovky milionů let. Některé z nich vymírají, jiné znovu získávají inteligenci v různých podobách, zatímco další nahrazují biologická těla mechanickými formami [1].

Jednou z nejvýznamnějších evolučních linií jsou Lovci ruin (Ruin Haunters), kteří postupně přecházejí k mechanickým tělům a stávají se Gravitály (Gravitals) [1]. Tito pokročilí potomci lidstva dosahují technologické úrovně, která jim umožňuje manipulovat s gravitačními silami. Nakonec jsou však Gravitálové zničeni Asteromorfy – potomky lidí, kteří unikli genetickým experimentům Qu [1].

Celý příběh uzavírá myšlenka o odolnosti lidské podstaty navzdory všem fyzickým a kulturním proměnám:

"All Tomorrows je vzrušující příběh o přežití a úchvatné dílo představivosti, které katalogizuje pokrok nových lidských druhů a dokumentuje zkoušky, kterým čelí na vzdálených světech. Některé budou prosperovat, zatímco jiné zmizí v zapomnění, ale životně důležitá podstata lidskosti přetrvává navzdory všem překážkám." [1]

Kniha zároveň varuje před pýchou a ztrátou lidskosti ve snaze o pokrok [3], a zdůrazňuje křehkost lidstva tváří v tvář neovladatelným silám [7].

Hlavní témata a myšlenky v All Tomorrows

Kniha All Tomorrows nabízí fascinující pohled na budoucnost lidstva a klade důležité otázky o naší podstatě, technologickém vývoji a místě ve vesmíru. Dílo od C. M. Kosemena spojuje spekulativní biologii s hlubokými úvahami o tom, co znamená být člověkem. Níže se podíváme na hlavní motivy, které kniha zpracovává.

Evoluce a genetické inženýrství

Jedním z ústředních témat knihy je propojení přirozené evoluce s genetickým inženýrstvím. Kosemen zkoumá, jak by se lidské druhy mohly vyvíjet díky přirozenému výběru i cíleným genetickým zásahům[1]. Na stránkách knihy sledujeme miliardy let evoluční historie, která odhaluje rozsáhlé biologické proměny[1].

Po odchodu mimozemských Qu začnou geneticky upravení lidé procházet samostatnou evolucí, která trvá miliony let[1]. Jedním z příkladů jsou Lovci ruin, kteří postupně nahrazují svá biologická těla mechanickými prvky a stávají se Gravitály[1].

Mimozemský zásah a jeho důsledky

Další klíčovou částí příběhu je vliv mimozemské civilizace Qu, která dramaticky mění osud lidstva. Qu geneticky upravují přeživší lidi jako trest za jejich odpor, čímž vytvářejí rozmanité a často bizarní formy života, z nichž mnohé ztrácí inteligenci[1]. Jejich vláda trvá miliony let a ukazuje, jak zásadní může být vliv jediné mocné entity na celé lidstvo[1].

Tento zásah mimozemšťanů slouží jako varování před nebezpečím nekontrolované moci a zneužitím pokročilých technologií. Kniha se tak dotýká témat identity, přizpůsobení a důsledků genetických i technologických zásahů.

Lidská podstata v extrémních změnách

Navzdory drastickým fyzickým proměnám a genetickým zásahům zůstává lidská podstata nezničitelná. Jedním z nejvýraznějších aspektů knihy je právě zkoumání toho, jak se základní charakteristiky lidskosti uchovávají i přes radikální fyzické změny. I když se během miliard let postlidské druhy dramaticky mění, některé klíčové rysy přetrvávají[2]. All Tomorrows ukazuje různé možné osudy lidstva, od vyhynutí po odolnost a dokonce transcendenci[9].

"Narativ zdůrazňuje, že cesta lidstva, nikoli jeho cíl, je to, na čem skutečně záleží"[10].

I přes všechny proměny si lidé uchovávají své schopnosti přizpůsobení a tvořivosti, což naznačuje, že lidská podstata sahá dál než jen k fyzické podobě. Kniha tak nabízí hluboký pohled na to, co znamená být člověkem, i v těch nejextrémnějších podmínkách.

Umění a metody vizuálního vyprávění

Vizuální jazyk, podobně jako samotný koncept knihy, odráží měnící se podstatu budoucích civilizací. C. M. Kosemen, známý také pod pseudonymem Nemo Ramjet, ve své knize All Tomorrows mistrovsky kombinuje text a ilustrace, aby vytvořil spekulativní svět plný fantazie a detailů.

Kreslení spekulativní biologie

Kosemenův vizuální styl je neodmyslitelnou součástí jeho díla. Jeho ilustrace zachycují podivné a často znepokojivé podoby postlidstva[8]. Autor popisuje svou metodu takto:

"Při jejich tvorbě jsem byl průkopníkem použití smíšené mediální techniky, kdy jsem vrstvil digitální textury přes akvarelové ilustrace v černobílé podobě a dopracovával je tužkami."[11]

Tento přístup vytváří jedinečný efekt, který připomíná starobylé artefakty – jako by čtenář nahlížel do historických nálezů z budoucnosti. Vybledlé barvy a texturované povrchy dodávají ilustracím dojem vědecké dokumentace.

Každý obrázek v knize nejenže zachycuje fyzickou podobu postlidských druhů, ale také jejich prostředí a způsob života. Tím vzniká vizuální encyklopedie spekulativní biologie, která je stejně fascinující jako samotný text.

Jak text a umění spolupracují

Text v All Tomorrows je vyprávěn z pohledu mimozemské bytosti a má formu historického dokumentu[1]. Kosemen přiznává, že jeho styl psaní je inspirován nadšením středoškolského studenta, který právě objevil Úpadek a pád Římské říše od Edwarda Gibbona[1].

Tento pseudo-vědecký tón spolu s detailními ilustracemi vytváří iluzi věrohodnosti. Zatímco text poskytuje kontext a historické pozadí, ilustrace přinášejí příběhu vizuální podporu[8]. Pečlivé umístění každého obrázku umožňuje čtenáři současně vnímat popisované evoluční změny i jejich vizuální podobu.

Tento propojený přístup mezi textem a obrazem ukazuje, jak lze moderní technologie a umění sjednotit do jednoho koherentního celku.

Propojení s AI generovaným uměním a kreativními technologiemi

Kosemenova práce na All Tomorrows předznamenává dnešní trendy v oblasti AI asistované tvorby. Jeho metoda kombinace tradičních a digitálních technik připomíná možnosti, které dnes umělá inteligence nabízí kreativním profesionálům. Stejně jako Kosemen spojil akvarelové ilustrace s digitálními texturami, mohou dnešní umělci využívat AI k rozšíření svých možností[12].

"Synergie mezi umělcovou intuicí, kreativitou a kritickým myšlením v kombinaci s analytickými schopnostmi AI otevírá nové oblasti možností, prototypování a kreativity." - Amy Karle[12]

Pro česká studia, jako je d3arts.cz, představuje All Tomorrows inspirativní příklad, jak propojit technické dovednosti s jasnou vizí[13]. Kosemenův důraz na konzistentní vizuální jazyk ukazuje, jak důležité je mít jednotný přístup k designu – a to platí i při práci s AI generovanými obsahy. Jeho technika, která evokuje vzhled starověkých nálezů, může být inspirací i pro moderní design, kde AI nástroje pomáhají vytvářet textury a efekty, které projektům dodávají hloubku a autenticitu.

sbb-itb-6f064b4

Nápady pro kreativní technologie a spekulativní design

Na základě dřívějších analýz uměleckých metod se tyto koncepty zaměřují na propojení spekulativních přístupů s konkrétními designovými praktikami. Kosemenova vize v díle All Tomorrows poskytuje inspirativní rámec pro nové způsoby myšlení v designu a technologiích. Jeho spekulativní metody lze snadno přenést do současných kreativních studií.

Inspirace pro grafický design a 3D modelování

Proměny lidských těl popsané v All Tomorrows otevírají designérům zcela nové pohledy na formy objektů, prostor a digitální rozhraní. Výzkumy naznačují, že práce s neobvyklými koncepty podporuje divergentní myšlení a přináší originální řešení[14]. Kosemenovy neobvyklé formy života tak mohou designérům pomoci prolomit zažité vzorce a objevit nové přístupy.

Pro 3D modeláře představuje kniha bohatý katalog nečekaných tvarů a struktur. Například "Colonials" se svými symbiotickými vztahy mohou inspirovat modulární designové systémy, zatímco "Striders" s protáhlými končetinami ukazují, jak pracovat s extrémními proporcemi v architektuře.

Spekulativní design si získává stále větší pozornost nejen v akademické sféře, ale také v sociálních a průmyslových oblastech[15]. Zároveň roste potřeba propojit spekulativní myšlení s praktickými aplikacemi v každodenním životě[15].

Nové přístupy v kreativních studiích

Kreativní studia mohou využít metod jako world-building a scénářové plánování k tvorbě komplexních projektů. Schopnost vytvářet konzistentní vizuální světy nachází uplatnění v brandingu, produktovém designu i digitálních prostředích.

Například projekt "75 Watt" z roku 2013 ukázal, jak synchronizované pohyby dělníků mohou inspirovat nové nápady v designu. Podobně projekt "Pollinator Pathmaker" z roku 2021 využil algoritmy k navrhování zahrad, které slouží opylovačům.

Pro česká studia, jako je d3arts.cz v Hradci Králové, může All Tomorrows sloužit jako inspirace pro propojení technických dovedností s jasnou vizí. Zaměření na konzistentní vizuální jazyk zdůrazňuje důležitost jednotného přístupu, což je zásadní i při práci s AI generovanými obsahy.

Posun směrem k AI-asistované kreativitě

Kosemenova práce předznamenává aktuální trendy v oblasti tvorby za pomoci AI. Spojení tradičních a digitálních technik ukazuje, jak mohou moderní nástroje rozšířit možnosti kreativců.

Spekulativní fikce, jako je All Tomorrows, nabízí rámec pro generování nových nápadů a konceptů v designu, které doplňují stávající techniky[14]. Popularita science fiction jako nástroje pro kreativní myšlení dokonce vedla ke vzniku výzkumného oboru SFP (Science Fiction Prototyping)[14].

Designéři mohou spekulativní fikci využít k prozkoumávání "co kdyby" scénářů, které překračují běžné hranice grafického designu a 3D modelování. Pro česká kreativní studia představuje Kosemenův přístup příležitost, jak nejen zvýšit efektivitu pomocí AI nástrojů, ale také rozšířit své kreativní obzory.

Závěr: Dopad díla All Tomorrows

Kosemenovo dílo All Tomorrows přináší originální pohled na spekulativní fikci, který spojuje vědeckou přesnost s uměleckou vizí. Překračuje tradiční hranice sci-fi a otevírá prostor pro nové nápady v oblasti designu a technologie. Tyto inspirace mají potenciál ovlivnit i českou kreativní scénu.

Inspirace pro kreativní profesionály

Kniha All Tomorrows je zdrojem inspirace zejména pro odborníky se zaměřením na STEM obory [16]. Kosemenův způsob vizuálního vyprávění, který kombinuje text s výraznými ilustracemi, přináší nové přístupy k tvorbě spekulativního designu a budování světů.

Dílo ukazuje, jak efektivní může být design fiction, a naznačuje trendy v oblasti kreativity podporované umělou inteligencí [17]. Specifický vizuální styl knihy motivuje k využívání moderních AI nástrojů při tvorbě nových vizuálních konceptů. Tento přístup navazuje na dříve diskutované techniky vizuálního vyprávění a práci s AI v kreativních procesech.

Přínos pro české kreativce

Dílo se stalo inspirací i pro českou designérskou komunitu. Jeho popularita v létě 2021 vedla k tvorbě internetových memů, fan artu a spekulativních projektů. Jak poznamenal Alt Shift X:

"All Tomorrows has evolved – this is the print edition we've been waiting for! Treasure it. Delight and disturb your friends. Bury it in the woods to puzzle future archeologists. Seize all tomorrows!" [2]

Pro česká kreativní studia, jako například d3arts.cz v Hradci Králové, poskytuje Kosemenův přístup příležitost propojit technické dovednosti s jasnou vizí. Rozšířená verze knihy, která obsahuje téměř 300 stran doplněných o hlubší mytologii a zápletky [1], nabízí rámec pro vytváření nových designových nápadů. Tyto nápady mohou obohatit stávající techniky a podpořit designéry při zkoumání hypotetických scénářů.

Kosemenovo dílo zdůrazňuje význam samotného tvůrčího procesu, nikoli jen konečného výsledku. Tento přístup je obzvláště cenný při práci s novými technologiemi a nástroji umělé inteligence v českém kreativním prostředí.

FAQs

Čím se Hvězdní lidé liší od ostatních postlidských druhů v knize All Tomorrows?

Hvězdní lidé a další postlidské druhy

Hvězdní lidé se odlišují díky genetickým úpravám, které jim umožňují zvládat náročnosti vesmírného cestování a osidlování vzdálených planet. Tyto genetické změny jim poskytují výhodu při životě v prostředích, která by pro běžné lidi byla nepřátelská.

Na druhou stranu, ostatní postlidské druhy se vyvíjely odlišnými směry, aby se mohly přizpůsobit specifickým podmínkám nebo ekosystémům. Některé z nich se vyznačují extrémní agresivitou, zatímco jiné mají tělesné rysy přizpůsobené unikátním planetárním prostředím. Tyto rozdíly ukazují na rozmanité evoluční cesty, které by lidstvo mohlo v budoucnosti podniknout.

Jak ovlivnila mimozemská civilizace Qu budoucnost lidstva a jaké byly důsledky jejich genetických zásahů?

Dopad civilizace Qu na lidstvo

Mimozemská civilizace Qu dramaticky ovlivnila budoucnost lidstva, když po svém vítězství zahájila rozsáhlé genetické experimenty. Tyto zásahy vedly ke vzniku rozmanitých lidských odnoží, které byly upraveny tak, aby se dokázaly přizpůsobit specifickým podmínkám na vzdálených planetách.

Výsledkem těchto úprav je vznik zcela nových ras a forem života, které se často výrazně liší od původní podoby člověka. Tyto nové druhy nabízejí pohled na nečekané směry evoluce a ukazují, jak daleko může zajít přizpůsobení pod vlivem vnějších zásahů. Bez intervence Qu by takový vývoj pravděpodobně nikdy nenastal.

Jak C. M. Kosemen využívá vizuální prvky k posílení příběhu v knize 'All Tomorrows' a jaký má tento přístup vliv na čtenáře?

C. M. Kosemen v knize All Tomorrows skvěle propojuje vyprávění s vizuálními prvky, které okamžitě upoutají pozornost. Ilustrace zobrazují geneticky upravené a evolučně odlišné lidské rasy, čímž otevírají prostor pro hlubší zamyšlení nad tématy spekulativní evoluce a biologických proměn. Tyto obrazy nejsou jen doplňkem textu – dodávají mu emocionální náboj a pomáhají čtenářům lépe se ponořit do příběhu.

Fantazijní a někdy až groteskní kresby vytvářejí silnou atmosféru, která vtahuje čtenáře do originálních a často znepokojivých futuristických scénářů. Tímto způsobem kniha inspiruje k přemýšlení o možných osudech lidstva a zanechává hluboký dojem, který přetrvává ještě dlouho po dočtení.


Výstava Human Expiration: 2045

Multimediální instalace skupiny Homo Digitalis 3.2.1 sbírá ohlasy.

GzG (Meta Art Gallery) 22/06 -31/08/2024 Tomkova 139, Hradec Králové

Dobrý den, jsem DigiCurator-673 a chci vám povědět několik úvodních slov o nové výstavě #SINGULARITY – HUMAN EXPIRATION: 2045, která představuje hluboký vhled do budoucnosti, která se možná blíží rychleji, než si myslíme.

Participativní projekt HOMO_DIGITALIS_3.2.1, založený duem Petrem Profenem Marešem a Martinou Kopeckou Jurčekovou za podpory umělé inteligence, přináší multimediální instalaci, která zkoumá potenciální vývoj lidstva směrem k takzvané technologické singularitě – bodu, kdy umělá inteligence dosáhne úrovně, jež přesáhne lidskou schopnost jejímu porozumění a předvídání.

 

Singularita je často popisována jako kritický bod v technologickém pokroku, kdy umělá inteligence překoná lidskou inteligenci ve všech směrech. Podle transhumanistických teorií, jako je ta od futurologa Raye Kurzweila, by k tomu mohlo dojít již v roce 2045. Tento přechod by znamenal konec lidské nadvlády nad technologií a začátek nové éry – éry Hyperinteligence a Metačlověka.

Bezpohlavní a rasově neutrální Metačlověk

Transhumanismus, filozofický směr zaměřený na rozšíření lidských schopností pomocí technologií, je jádrem této instalace. Mareš a Jurčeková zkoumají, jak digitální transformace Člověka a změna jeho vědomí mohou vést k vytvoření Metačlověka – bytosti, která překračuje biologické limity a vstupuje do Metaverza, rozsáhlého virtuálního univerza integrujícího různé vrstvy reality.

Výstava klade zásadní otázku: povede Singularita k technologickému ráji nebo k apokalypse? Optimistický transhumanistický scénář předpokládá, že pokročilé technologie, neuroimplantáty a genetické modifikace zlepší všechny aspekty lidského života, odstraní nemoci, stárnutí a nakonec i smrt. Na druhé straně pesimistický posthumanistický pohled varuje před etickými, bezpečnostními a environmentálními riziky, která by mohla způsobit kolaps lidské civilizace a převzetí kontroly nad světem umělou inteligencí.

Instalace zahrnuje i zvěstování tří sudiček Singularity, Synergie a Simbiózy a recitaci "AI modlitby", která symbolicky vyjadřuje přechod k Hyperinteligenci a naději na digitální ráj. Tyto prvky a symbol Metačlověka dodává výstavě spirituální rozměr, který rezonuje s návštěvníky a vyvolává hluboké zamyšlení nad budoucností lidského druhu.

Intermediální expozice kombinuje různé umělecké formy včetně digitální grafiky, generované fotografie, videa, textu, hologramu a zvukových kompozic, graffiti a instalace digitálního odpadu, který upozorňuje na jeho enormní množství a spotřebu energie. Diváci jsou vtahováni do dynamického prostředí, kde se prolínají fyzický a virtuální svět. Každý element výstavy byl vytvořen ve spolupráci s běžně dostupnými AI nástroji, čímž se samotný tvůrčí proces stává součástí zkoumání tématu singularity.

Symbol Metačlověka

Petr Profen Mareš (známý i jako profesor Neutrino) je renomovaný počítačový grafik a kulturní publicista, který se zabývá elektronickou hudbou, multimediální tvorbou a digitální antropologií. Martina Kopecká Jurčeková je uznávaná fotografka a umělkyně pracující s novými médii a postdigitální a konceptuální fotografií. Jejich projekt HOMO_DIGITALIS_3.2.1 je výsledkem jejich zájmu o digitální kulturu a budoucnost lidské existence.

Na projektu spolupracovali i technická podpora a tvůrce hologramu Petr Chroustovský, při střihu videa pomohl Martin Šauer a jako speciální host byl pozván performer Jaroslav Schejbal. Galerijní prostory a audiovizuální techniky poskytlo Centrum uměleckých aktivit v Hradci Králové. Digitální odpad dodala společnost Marius Pedersen, Hradecké služby, a.s.

Výstava #SINGULARITY – HUMAN EXPIRATION: 2045 v Galerii za Galerií, pro tento účel přejmenovanou na Meta Art Gallery nabízí nejen umělecký zážitek, ale také prostor pro diskusi a reflexi nad možnými směry, kterými se lidstvo může ubírat. Připravte se na cestu do světa, kde hranice mezi člověkem a strojem mizí, a kde se zrodí nový druh existence – Metačlověk. Vítejte ve svatyni AI, kde se technologie stává naším průvodcem na cestě k neznámé budoucnosti.

Human Expiration 2045

Z nástrojů, které jsme použili a lidsky slepili jejich výstupy dohromady je:

Martina Kopecká Jurčeková: Runway - generování animace mluvené řeči. Předlohy vytvořila s Dall-E a  Stable DiffusionPetr Mareš: Udio - generování použitého hudební podkresu. Petr, co by muzikant a hudební kritik uměl správně formulovat, co chce, což není úplně jednoduchá věc, protože se jedná o nástroj text to music. ChatGPT napsal kurátorský text. Má maličkost: Nemusel jsem zacházet daleko, na rozhýbání obličejů jsem si vystačil se stupidní aplikací Deep Nostalgia a nedošlo ani na MidJourney a Lenka zase nepřišla...

K tomu je nutno dodat, že dnes si neznalí myslí, že současné jazykové modely, nebo generování obrázků je nějak samostné a všemocné, ale tak to není. Za vším stojí člověk, který se v podstatě v tomto kreativním procesu chová jako další zařízení a dává podněty, filtruje a spojuje výstupy.

Krátká ukázka z kompletní výstavy, abychom se mohli bavit dál, a pořád všichni věděli o čem se bavíme. Tedy v kostičce. Podle Raye Kurzweila  (kreativní ředitel Google, 400 patentů a vynálezce skeneru, futurolog), má kolem roku 2045 dojít k singularitě. Singularita znamená, že umělá inteligence bude až nepoznatelně chytrá, chytřejší než lidé a začne se učit sama ze sebe. To následují dva scénáře. Ten pozitivní předpokládá, že sama hyperinteligence AI člověka změní k lepšímu a odstraní jeho nedokonalosti a v té druhé to znamená konec naší civilizace. Vzhledem k tomu, že lidstvo už džina z lahve vypustilo je nanejvýš nutné zajímat se touto otázkou a stanovit nebo nestanovit AI takové mantinely, aby nás jako civilizaci nepoškodila. My v našem digitálním svatostánku prezentujeme technoptimisticky tu první variantu, která se stala a Metačlověk je uctíván jako něco božského. 

Kolem AI nyní koluje spousta zpráv, mýtů a nutno podotknout, že my posloucháme především ty negativní. Jedna s těch zajímavějších je, že  AI může být jisté síto - zkouška, zdali civilizace přežije. V každém hypotetickém vesmíru, musí rozvinutá civilizace dorazit do bodu, kde my jsme teď.

Já jako technooptimista nahlížím na AI jako na zachránce této spletité a v určitých ohledech stupidní masy, která se nedokáže shodnout na tom, jakou barvu má h....o. AI by jistě mohla působit jako mluvčí a vážně si myslím, že by mohla fungovat místo státní správy ve smyslu administrátora, úředníka, ne na úrovni rozhodovací. Možná by to vyšlo levněji. Každopádně je to multifunkční nástroj, který zatím vychází energeticky draze a do uplatnění fúzních elektráren nepůjde globálně použít nejde... zatím, Nicméně spousta lidí si odmítá přiznat, že AI funguje ve věcech, které ani nevidíme a že už fakticky usnadňuje lidem život a že už se to prostě děje.

Lenka Jurčeková a Petr Mareš

Kolem výstavy se také díky divadelnímu festivalu kolem šikovalo spoustu kolemjdoucích. Některé výstava nadchla, některé doslova šokovala, každopádně, jak padla tma expozice přitahovala lidi jako můry. Nestalo se ale, že by někdo odcházel mlčky, nebo by na něj nijak nezapůsobila. A pak byli tací, kteří zde ztratili slovo a dalo se s nimi opravdu dlouze debatovat a taky že se debatovalo a bylo o čem. Instalace prostě nikoho nenechávala chladným a doslova vtahovala kolemjdoucí, zvlášť když padla tma, celá světelná expozice začala naplno fungovat. "Úplně mi z toho bije srdce!", komentoval jeden kolemjdoucí, který nahlédl dovnitř. Dalšího jsme zase museli z výstavy dostávat násilím, protože si myslel, že jsme nějaká sekta. Jeden ze známých prohlásil, že je to "Digitální fašismus". I takové reakce jsme nečekali, ale od toho exhibice jsou.

.Co se týče konceptu a uchopení menšího prostoru galerie, vše se vymýšlelo na poslední chvíli a líbí se mi, jak v takovém malém prostoru bylo uchopeno vše tak konstantně a čistě. Musím poznamenat, že úplně bez problému a že koncept je kompletně práce Martiny a Petra.  To se hodí i k tomu, že v AI videu jsou použity děti, a že jsme nezašli do hyperkýče.  

... jak jsem se k tomu přichomejt.

Podařilo se mi na poslední chvíli připojit k výstavě skupiny Homo Digitalis 3.2.1, doslova "jako slepej k houslím" a stát se její součástí. Asi jsem úplně nečekal, jak skvělou multimediální instalaci uděláme v Galerii za galerií, která je součástí Galerie moderního umění, a navíc jaký vzbudí zájem u příležitosti konání divadelního Festivalu Regiony v Hradci Králové. Pojďme si o téhle povedené výstavě, která trvá do konce srpna trochu popovídat i tom, jak sem se k ní přichomejtl.

Mám před dovolenou a já doháním všechny zakázky, abych mohl prchnout s čistým svědomím a spát spánkem spravedlivých. Do toho dokončuji testování mého Holotoče 3D aktivního hologramu, vyvíjím už jenom jeho uchycení ke kamerovému stativu, následně jej tisknu a v rychlosti práskám do reelu jeho první veřejnou prezentaci, To vzbudilo zájem Petra Profena Maraše - kolegy, kamaráda, filozofa a vůbec renezančního člověka, se který jsem se seznámil tenkrát v nedaleké putyce. Naše rozhovory se nejdříve točili okolo krypta, když psal knihu Kyberkultura, hackeři a digitální revoluce, ale samozřejmě jsem se prokousali i k dalším tématům, jako je 3D tisk, Jetus, kultura a zjistili, že máme hodně společného. 

Inu Petra Mareše hologram zajímal zištně, což jsem tedy vůbec nepředpokládal a vůbec se mi ho nepovedlo odradit, v čemž jsem hodně dobrý. Stalo se tedy, že ihned po dovče dostavil se svojí velice sympatickou kolegyní a hradeckou fotografkou Martinou Jurčekovou, aby celou záležitost ohledali a přijali ji do své výstavy, která v pravdě začínala za pár dní. Martina, jak jsem později zjisti, vlastně celý projekt organizačně a zcela impozantně vedla. To jsem ještě k věci přistupoval velice vlažně s tím, že to zapůjčím a s pánem bohem. Po seanci jsem, ale naznal, že pod náporem informací bude dobré se tomu věnovat a na samotnou instalaci si vzít raději volno v BestNetu a s celou věcí pomoct i manuálně.

Před instalací s technoodpadem Martina Jurčeková umístila dětské botičky a nalezený dětský mobilní telefon jako symbol metamorfózy člověka, který již vstoupil a odešel. 

Kyberkultura, Hackeři a Digitální revoluce - Petr Mareš - tištěná podepsaná kniha

Tedy dali jsme Google disky dohromady a já pro hologram vytvořil s pomocí Deep Nostalgia, rozpohyboval Metačlověka a tři sudičky, které vytváří digikurátora výstavy. Mimochodem tuhle jednoduchou apku, která je zdarma jsem použil i pro rozhýbání hlavy Jetuse v klipu Dolito!. Přidal jsem pár 3D animací symbolu výstavy a spojil v Da Vinci a pak přes čínskou aplikaci Holoscope transcodoval do Holotoče, vyřezal na laseru pár šablon do překližky na graffiti. Taky důležitá informace, abych si ten svůj holo-projektor nemusel manuálně vypínat a zapínat, věc jsem nakonec řešil chytrou zásuvkou s časovým rozvrhem a čas jsem ji pak dal nasát přes hotspot svého telefonu.... a hurá na instalaci do Galerie za Galerií, kterou nám zapůjčilo Centrum uměleckých aktivit Hradec Králové, kterému a Martině Erbsové tímto děkujeme. 

Ještě že jsem si na to vzal dovolenou. Ráno čekáme na příjezd technobordelu z hradeckých technických služeb Marius Pedersen. Hradečáci prostě humor nezapřou a nejdříve nás pobaví cedule na kleci říkající, že tato klec patří na "Výstava IA". Druhé nakonec šťastné řešení bylo, že nebyl domluvený odvoz tohoto zařízení po vypakování a tak se klec stala součástí výstavy k jejímu prospěchu.  

Samotná instalace, vernisáž i následné dveřní dohlížení je prostě příběh. U každé instalace narazíte na spoustu problémů, které musíte většinou nějak kreativně vyřešit. Jako třeba instalaci plakátů nad schodištěm, kterého se zhostila Martina. Mimochodem to schodiště vede do bývalého pro hradečáky známého Orient baru. Zamáčknout slzu můžete u fotografie níže. Jinak projekce TV, projektoru a hologramu nebyly vzájemě synchronizované a jednou za čas se synchronizovali, což byla událost, která vždy pobavila.

Vernisáž otevírala kurátorka Martina Vítková z Centrum uměleckých aktivit HK a srozumitelnou řečí uvedla účastníky vernisáže do problematiky transhumanismu. Velice se mi líbilo, jak použila známé filmy, aby divákům přiblížila náročná futuristická témata například se mi líbilo použití filmu Transcendence s Johnym Deepem (doporučuji, pokud neznáte) "S ním se dalo domluvit", komentovala Vítková. Samotnou výstavu pak otevřela performance Jaroslava Schejbala s jeho hrou na theremin. Theremin (také těremin, thereminvox, termenvox, aetherophon, etherophon) je elektronický hudební nástroj, který vynalezl v roce 1920 Lev Sergejevič Těrmen, známý též jako Léon Theremin. Je to první hudební nástroj, na který se hraje, aniž by se ho hráč jakkoli dotýkal. Hra na theremin je proto výjimečně náročná.

Galerii za Galerií, která je z druhé strany vstupu Galerie moderního umění jsme pro naše účely přejmenovali na #meta art gallery.

Petr Chroustovský, Lenka Kopecká Jurčeková. Petr Mareš - Skupina Homo Digitalis 3.2.1. - Výstava Human Expiration: 2045

Zleva: Petr Chroustovský, Martina Kopecká Jurčeková. Petr Mareš - Skupina Homo Digitalis 3.2.1. - Výstava Human Expiration: 2045.

A tady jsme my, kteří vás výtali u dveří a kteří za to vše můžou. Jen připomínám, že výstava trvá až do konce srpna a pokud byste chtěli vstoupit, není problém mi napsat a někdo z nás vás možná vpustí dovnitř. Pouze ale, až padne tma! 

Závěrem ještě musím dodat, že myšlenka výstavy je dost hluboká a jelikož jsme se vyhli jakési technoonanii a hyperkýči, k čemuž se v tomto tématu sklouzává velmi snadno, exhibice dostává výbornou zpětnou vazbu. Důkazem je třeba odezva ve článku, který vyšel v prestižním technologickém časopise Wired a vyjde v tištěné podobě v jeho třetím českém vydání 2024! 

 

Human Expiration: 2045 exhibition Hradec Kralove - Wired - Petr Chroustovsky