Personalizace pro MidJourney V6 je tady!

Udělejte si vlastní stylizace v Midjourney a získejte fast hour zdarma.

Na webu Midjourney můžete použít vlastní stylizaci přizpůsobení pomocí hodnocení obrázků a navíc získat nějaké fast hours zdarma. Až dosud měla každá verze Midjourney vlastní interní estetiku založenou na tréninku umělé inteligence s určitým vstupem preferencí uživatelů z procesu řazení. Nyní můžete vystoupit z řady a používat vlastní personalizaci založenou na vlastním hodnocení.

Co je ranking (pořadí)

Hodnocení neboli ranking je výběr jednoho z dvou obrázků, kterému dáváte přednost. Odkaz na něj najdete na webových stránkách midjourney.com v levém postranním panelu pod položkou Úkoly (Tasks). K dispozici máte vždy dva obrázky a můžete si zobrazit výzvu k jejich výběru. Vpravo nahoře je tlačítko pro přeskočení, pokud se nemůžete rozhodnout nebo vás nezajímá výběr jednoho z nich.

Nejlepší na tom je, že vám to nejen pomůže s personalizací, ale pokud se v daný den umístíte mezi prvními 2000 lidmi, kteří se umístili, budete odměněni rychlou hodinou zdarma. Pokud to budete dělat denně, můžete získat dalších 30 hodin měsíčně! Tímto způsobem vám Midjourney děkuje za to, že jim pomáháte trénovat umělou inteligenci v tom, co se nám opravdu líbí.

Byl jsem velmi skeptický, že tato personalizace bude fungovat, ale v mém případě má Midjourney alespoň moje číslo! Aby personalizace fungovala, musíte zařadit alespoň 200 párů obrázků.  Více je lepší. Kolik jste jich ohodnotili, můžete zjistit pomocí příkazu /info na serveru Discord, kde generujete obrázky.

Při řazení si vyberte ten, který se vám líbí více. Nedělejte si starosti s tím, jak to ovlivní vaši personalizaci, a příliš se nezabývejte tím, zda obrázky odpovídají výzvě; pokud jsou tam prsty navíc apod. prostě si vyberte to, co se vám líbí. Rád si pročítám podněty, abych získal nápady, jak lidé tvoří. Můžete dokonce ovládat (nebo příkazem) kliknutí na obrázek, čímž se obrázek zobrazí na nové kartě. Díky tomu si ho můžete prohlédnout ve větší velikosti; můžete dokonce kliknout na jméno tvůrce a zobrazit si jeho galerii, pokud je veřejná.

Někdy se zobrazí jeden nebo oba tyto obrázky, abyste zabránili náhodnému klikání nebo jakémukoli automatizování procesu. Neklikejte na křížek, pokud tak učiníte, budete muset ověřit, že jste člověk, a ztrácet tím čas. Za opakovaná chybná kliknutí  nezískáte rychlou hodinu (fast hour) pro daný den.

Jak spustit personalizovanou výzvu

Jakmile máte za sebou dostatečný počet hodnocení (alespoň 200), můžete začít používat parametr --p. Při jeho použití se vyplní ID osobního stylu; každý uživatel má své jedinečné. Pokud byste jej chtěli mít zapnutý neustále, použijte příkaz /settings na Discordu, nebo pokud používáte webové stránky, klikněte na ikonu nastavení vpravo od panelu představení. Když ji tam zapnete, nebudete muset pokaždé zadávat příkaz --p.

Discord

Website

Můžete také použít stylize - s 100 v rozsahu 0-1000, přičemž 100 je výchozí hodnota, pokud do výzvy nepřidáte žádné --s #.

Pokud nechcete mít toto nastavení trvale zapnuté, jednoduše přidejte --p a chcete-li navíc stylize --s # do výzvy, bude to fungovat také dobře.

A little girl having a tea party with her favorite dolls --p --s 100

A little girl having a tea party with her favorite dolls --p --s 1000

Jako příklad jsem si vybral svůj krátký podnět. Parametr --p zapíná personalizaci výzvy pomocí mého osobního kódu (který se doplní při generování obrázku) a parametr --s 1000 říká: „Zvyšte to na maximum“, abyste viděli co největší efekt.

 

Vlevo moje personalizace se stylizací 100 (výchozí) a vpravo na 1000 (maximální)

Líbí se mi styl chromolitografie, který je na mých personalizovaných obrázcích ve srovnání s výchozím stylem Midjourney dost viditelný. Pro srovnání jsem spustil stejnou výzvu bez personalizace, abychom viděli čistě interní estetický styl Midjourney:

Jak mohu zjistit, co dělá moje personalizace?

Jedním z rychlých způsobů, jak zjistit, k jakým druhům personalizace obrázků dochází, je spustit následující příkaz:

"" --p --s 1000

Vypadá to trochu šíleně, že? To, co spouštíte pomocí této výzvy, je prázdná výzva. Prázdný prompt není možné odeslat jinak než pomocí prázdné dvojice uvozovek. To doslova znamená „nic“, a když ho použijete, Midjourney vám bude halekat něco zajímavého. Níže jsou obrázky, které jsem dostal se zapnutou personalizací a kliknutím na stylizaci 1000.

"Prázdná" personalizace na stylize 1000

"Prázdná" personalizace na stylize 1000

Opět jsem pro srovnání provedl stejný test bez personalizace, abychom viděli pole, které získáme přímo z deffaultní stylizace Midjourney:

"" --p --s 1000

Výchozí stylizace Midjourney založená na interní estetice

Abyste si mohli udělat širší představu o tom, jak se mohou styly personalizace lišit, vytvořil jsem podobné sady s prázdnou výzvou a 1000 stylizací od několika svých přátel. Kód stylu můžete sdílet s přáteli a oni ho mohou sdílet s vámi, pokud si ho chcete vyzkoušet sami. Jakmile použijete --p, budete moci vidět svůj vlastní kód ve vypsaných obrázkových výzvách.

Ukázka jiného stylu personalizace

Překvapilo mě, jak moc se můj osobní styl liší od stylu mých různých přátel na serveru Midjourney! Myslím, že tento průřez ukázal, jak zajímavé a rozmanité mohou být styly. Musím říct, že ze všech se mi ten můj líbí nejvíc, a o to úplně jde!

Důležité poznámky

Byla oznámena nová funkce personalizace a výslovně bylo uvedeno, že je v pohybu, takže očekávejte, že bude mít pár výkyvů, než se vyřeší chyby.

Personalizace není v tuto chvíli stabilní funkcí, bude se měnit s tím, jak budete provádět více párových hodnocení (nenápadně), a je možné, že v příštích několika týdnech budeme vydávat aktualizace algoritmu. Takže předpokládejte, že je to „zábavná funkce, která se neustále mění“.

Závěrem

Funkce personalizace nemusí být šálkem čaje pro každého, ale přestože jsem byl zpočátku skeptický, jsem docela ohromen tím, jak dobře Midjourney vystihla to, co se mi líbí na základě mého hodnocení. Nečekal jsem, že to, jak jsem hodnotil výtvory ostatních lidí, bude tak dobrým ukazatelem mých preferencí, ale zdá se, že to funguje. Zkuste to a uvidíte, jak to dopadne u vás!

Překlad článku od PromptDervish na BootCamp Medium.com


Za 36 hodin režisérem, hudebním tvůrcem a producentem.

Jak se díky AI posunout tam, kde to bylo dříve nemožné.

Tento příběh je inspirací pro všechny, kdo touží po nových způsobech vyjádření, a ukazuje, že s AI je možné dosáhnout úspěchu i tam, kde by to dříve bylo nemožné. Výsledkem je nejen umělecké dílo, ale také nové přístupy k tvorbě, které mění pravidla hry v oblasti umění a kultury.

Je rok 2021 a já se začínám učit s umělou inteligencí. Zatím nevím, co s ní nakonec budu dělat, ale pevně věřím, že to bude mít velký potenciál. Vzdálená vidina je, že mi pomůže udělat pokračovaní mé horrorové adventury s názvem Dark Disharmony, ale jak to tak u mě bývá, věci se vždycky vyvinou trochu jinak, než předpokládám.

Dark Disharmony

Prošel jsem si hromady projektů, a nakonec jsem zůstal u MidJourney pro generování grafiky, které jsem pro náš malý český národ přeložil kompletní příručku. Vždycky u mě fungovalo, že jestli se chci něco naučit musím si udělat zápisky, a tak na svém blogu d3arts.cz vydávám.

Díky mé hlavní práci, kterou je ISP ve společnostni Best-Net si mohu dovolit konečně zakoupit pořádnou grafickou kartu, abych na lokální pracovní stanici mohl rozjet Stable Diffusion a dovolit si ten luxus generovat grafiku bez cenzury a pouze za cenu propálené elektřiny. Díky nastudovaní práce se Stable Diffusion vytvářím za pomocí LoRA modelu a SDXL checkpointů svoji konzistentní AI postavu - ai modelku. Předlohy jsem pro LoRA model jsem si předgeneroval v MidJourney za pomocí obrázkových podnětů - z rrůzných úhlů. Z těchto předloh vytvářím Lenku Baier. Půvabnou blondýnku, která vyhovuje mému estetickému citu.

Lenka Baierová - naše instagramová fitness modelka

Z dalších vytvořených generací zdokonaluji svůj AI model a někdy se snížím i ke faceswapu pomocí ReActor pluginu. Lenka ožívá na sociální síti Instagram, kde mate nové sledující poměrně dráždivým obsahem, abych pak zjistil, že hrát si na influencera a psát si s bandou nadržených followerů není něco, co by mě zrovna naplňovalo. Mimochodem jedem z přátel se do mé modelky zamiloval, a tak jsem přišel o kamaráda, který nerozdýchal to, že Lenka Baier je můj výtvor. V práci s AI se dále vzdělávám a objevuji na Facebooku různé komunity.

Jedna z nich je skupina Cursed AI, kde se lidé baví bizárem, který AI umí vyplivnout. Sám vytvářím vlastní komunitu AI grafici. S rozvojem umělé inteligence různí fantasti a tvůrci clickbaitů, kteří vytváří mysteriózní fotografie z minulosti, a tak se dostáváme k jádru mé nynější tvorby a tím je prompt:

Giant *something*, Kandahar circa 1923

...kterým se skupina Cursed AI baví do té míry, až se stavá toto téma bannovaným a na čas díky těmto restrikcím se stává zapomenutým. Mě ale tato estetika nemyslitelného natolik uchvátila, že jsem pokračoval v jejím rozvíjení.

V roce 2024 spolu s Petrem Marešem a Martino Jurčekovou čistě náhodou pořádáme výstavu AI Galerii Moderního Umění v Hradci Králové – 2045: Human Expiration, kde žiju a vyměňujeme si dojmy a znalosti z AI. Tak jsem se stal součástí umělecké skupiny Homo Digitalis 3.2.1. Výstava má nečekaný úspěch a píše se o nás třeba v české verzi Wired. Petr, je kromě své spisovatelské kariéry také hudebníkem, a tak se dostávám ke generování hudby prostřednictví Udio, se kterým se mi myslím poměrně daří generovat můj oblíbený mikro-žánr a tím je synthwave, což je mix 90-kového diska a nové vlny elektronické hudby. Martina experimentuje s RunwayML pro generování videí. A tak se během volných chvílích, které mi žena poskytuje plně ponořuji do studia těchto projektů.

Human Expiration: 2045 exhibition Hradec Kralove - Wired - Petr Chroustovsky

Díky nástroji Image to Video a dobře vypracovaným promptům si nejdříve v MidJourney předgeneruji databázi obrázků, většinou si vytvořím až dvě sta generací, ze kterých pak prostřednictví RunwayML vytvářím pohyblivé obrázky. A tak se dostáváme k prvnímu singlu s názvem Secrets of Kandahar - Circa 1923. Kde s verzí Gen-2 vytvářím kompletní videoklip a umísťuji jej na svůj YouTube kanál.  

Vítejte ve fantastickém světě Kandaháru. Hudební video realizované za pomoci nástrojů umělé inteligence, kde se nemyslitelně mísí prvky dokumentárních záběrů arabské kultury s bizarně vypadající technologií, hyperkýčem, dadaismem a techno mystikou. 

Jelikož mám za sebou dvě umělecké Školy Aplikované Kybernetiky v HK, terminologie i technologie mi nedělají problém a vytvořené věci jsou už pouze záležitostí mého vlastního vkusu. Nenechte se mýlit, že všechno je jen záležitostí promtů. Dost často sahám do Photoshopu, abych pro nástroj Image to Video vytvořil ideální předlohu rovné mé představě a někdy to sakra bolí. Něž takový záběr použiji předchází mu asi kolem padesáti generací, než jsem spokojený.

Z toho důvodu jsem si spočítal, že u RunwayML se mi vyplatí jít do verze  Unlimited a tak dávám poměrně slušnou sumu na oltář AI, aby se mi dařili opravdu kvalitní výstupy. U MidJourney a Udio je to podobné, a tak jsem se rozhodl, že vytvořím kompletní album. Nicméně představte si, že byste měli vytvořit kompletní klip s normálním štábem a počítačovou grafikou a vytvořit něco podobného klasickou cestou. To jsou úplně jiná čísla.

AI je skvělá, ale nesmíte se bát do ni neinvestovat čas a peníze.

 V Udio Beta projíždím ostatní autory, a koukám na jejich prompty Text to Music a zjišťuji, že je dobré přesně specifikovat hudební nástroje, či syntetizátory, požívat kombinovaní pomocí „Synthwave& Synthpop“ - což není nikde uváděno. Užít „In style of *jméno umělce*“  a používat remixy Inpaint fází skladby, které se mi nezdají. Také je dobré použít konkrétní syntetizátory a jmenovat je jako "synthetizer OB-X, synthetizer CS-80". Rytmičtější skladby mohou mít 128 až 140 BPM, tedy počet úderů za minutu - tepovka, což je dobré jmenovat. Také je dobré specifikova náladovost skladby "playful, passionate, warm, lush, uplifting, lonely" atd. Pokud chcete ovládat zpěv použijte Custom nebo Autogenerated lyrics - "Female/Male vocalist". Opět k dobrému kusu docházím kolem osmdesáti generací, než tam to světýlko cítím. 

Díky zpětné vazbě se taky dozvídám, že existuje něco jako Tísnivé Údolí, a že některé neopodstatněné hejty a zpětné vazby jsou způsobené prostě tím, že téměř dokonalé generace vlastně lidi děsí. Což právě není můj případ naštěstí, a proto je dobré na to pamatovat a umělecky se k tomu postavit tím, že některé věci prostě přiznávám. Mimochodem tento fenomén nám pomáhá přežít, nacházet kazy ve vzoru a zkoumat nesrovnalosti, či vynalézat na základně nesrovnalostí.

Nicméně zpětná vazba mě v následujícím klipu donutila vypracovat příběh a zapojit moji AI modelku jako zpěvačku. Pomocí nástroje Lalal.ai – rozdělovače zvukových stop, oddělím z Udiem vytvořené skladby samotný zpěv. Určitou stopu, pak využiji k Lip-Sync, který RunwayML Gen3-Alpha umí a tak z generovaného videa modelky vpravím do jejich rtů zpěv.

Pomocí distribučních platforem jako je DistroKid dané skladby dostanu na všechny možné hudební paltformy jako jsou.. vezmu to popořadě:  Amazon, Anghami,  iTunes, Apple Music, MediaNet, Boomplay, Deezer, Instagram, Facebook, Adaptr, Flo,  YouTube Music iHeartRadio, Clar Música, JooBox, Kuck Media, NetEase, Qobuz, Pandora, Saavn, Spotify, Tencentu, Tridal, TikTok Music. A odnož distribuční platfomy  DistroVid – platforma pro hudební klipy zase na Vevo, iTunes Video, Apple Music, TikTok Music, Tridal a Boomplay.

Nakonec to nejzajímavější, co se distribuce týče je dostat takové dílo na nějaký festival. S tím pomůže platforma Filmfreeway.com, kde se vyplatí zaplatit si zlaté členství  a po zadání AI do vyhledávání si vybrat festival, kde s trochou štěstí vaše dílo vyberou a zaplatit za přihlášku o něco méně. Já se osobně těším na festival Czech International AI_Film Festival v Praze, které bude letos po třetí v kině Atlas. Popřejte mi štěstí.

Ať se vám to líbí, nebo ne, (r)evoluce ve filmové tvorbě je tady a je poháněna umělou inteligencí.

Jestli jste všestranný umělec, který raději pracuje sám AI se stane vaším nejlepším kolegou, který enormně zvýší vaši produktivitu a doslova zvládne vycucnout veškeré vaše nápady a inspirace. Proto si myslím, že nastává doba „malých“ šikovných lidí, kteří tak dokáží vytvořit opravdu originální a kvalitní díla v nezvykle velkém množství. Já už přidám jen poslední dílo, kterým je singl Giants a na klipu ještě pracuji. 

Jak řekl jeden můj profesor: „Nikdy nevíte, kam vás vítr zavane, a proto se učte všechno.“ A měl pravdu, protože nutná dávka obecné přehledu, dějin umění a termínů je něco, co vás oddělí od ostatních, co pracují s AI stejně jako u vytváření her potřebujete nutné znalosti pokročilé matematiky, protože AI za vás nápad nevymyslí, ale rozhodně ho pomůže vydatně realizovat a já se sní snad jednou dostanu k Dark Disharmony 2. Já už se pomalu teď stávám díky AI Meta-člověkem (kterým se zabýváme na naší výstavě), protože už teď jsem díky ní odstranil spoustu mých nedostatků jako jsou jazyková bariéra, slabé schopnosti programování i nedostatek času na kvalitní tvorbu, který rozděluju i mezi starost o svou rodinu. I tak se mi daří najít čas a posunout tuto AI artovou tvorbou o kousek dál, jak v novém klipu s názvem Saucers.


Výstava Human Expiration: 2045

Multimediální instalace skupiny Homo Digitalis 3.2.1 sbírá ohlasy.

Dobrý den, jsem DigiCurator-673 a chci vám povědět několik úvodních slov o nové výstavě #SINGULARITY – HUMAN EXPIRATION: 2045, která představuje hluboký vhled do budoucnosti, která se možná blíží rychleji, než si myslíme.

Participativní projekt HOMO_DIGITALIS_3.2.1, založený duem Petrem Profenem Marešem a Martinou Kopeckou Jurčekovou za podpory umělé inteligence, přináší multimediální instalaci, která zkoumá potenciální vývoj lidstva směrem k takzvané technologické singularitě – bodu, kdy umělá inteligence dosáhne úrovně, jež přesáhne lidskou schopnost jejímu porozumění a předvídání.

 

Singularita je často popisována jako kritický bod v technologickém pokroku, kdy umělá inteligence překoná lidskou inteligenci ve všech směrech. Podle transhumanistických teorií, jako je ta od futurologa Raye Kurzweila, by k tomu mohlo dojít již v roce 2045. Tento přechod by znamenal konec lidské nadvlády nad technologií a začátek nové éry – éry Hyperinteligence a Metačlověka.

Bezpohlavní a rasově neutrální Metačlověk

Transhumanismus, filozofický směr zaměřený na rozšíření lidských schopností pomocí technologií, je jádrem této instalace. Mareš a Jurčeková zkoumají, jak digitální transformace Člověka a změna jeho vědomí mohou vést k vytvoření Metačlověka – bytosti, která překračuje biologické limity a vstupuje do Metaverza, rozsáhlého virtuálního univerza integrujícího různé vrstvy reality.

Výstava klade zásadní otázku: povede Singularita k technologickému ráji nebo k apokalypse? Optimistický transhumanistický scénář předpokládá, že pokročilé technologie, neuroimplantáty a genetické modifikace zlepší všechny aspekty lidského života, odstraní nemoci, stárnutí a nakonec i smrt. Na druhé straně pesimistický posthumanistický pohled varuje před etickými, bezpečnostními a environmentálními riziky, která by mohla způsobit kolaps lidské civilizace a převzetí kontroly nad světem umělou inteligencí.

Instalace zahrnuje i zvěstování tří sudiček Singularity, Synergie a Simbiózy a recitaci "AI modlitby", která symbolicky vyjadřuje přechod k Hyperinteligenci a naději na digitální ráj. Tyto prvky a symbol Metačlověka dodává výstavě spirituální rozměr, který rezonuje s návštěvníky a vyvolává hluboké zamyšlení nad budoucností lidského druhu.

Intermediální expozice kombinuje různé umělecké formy včetně digitální grafiky, generované fotografie, videa, textu, hologramu a zvukových kompozic, graffiti a instalace digitálního odpadu, který upozorňuje na jeho enormní množství a spotřebu energie. Diváci jsou vtahováni do dynamického prostředí, kde se prolínají fyzický a virtuální svět. Každý element výstavy byl vytvořen ve spolupráci s běžně dostupnými AI nástroji, čímž se samotný tvůrčí proces stává součástí zkoumání tématu singularity.

Symbol Metačlověka

Petr Profen Mareš (známý i jako profesor Neutrino) je renomovaný počítačový grafik a kulturní publicista, který se zabývá elektronickou hudbou, multimediální tvorbou a digitální antropologií. Martina Kopecká Jurčeková je uznávaná fotografka a umělkyně pracující s novými médii a postdigitální a konceptuální fotografií. Jejich projekt HOMO_DIGITALIS_3.2.1 je výsledkem jejich zájmu o digitální kulturu a budoucnost lidské existence.

Na projektu spolupracovali i technická podpora a tvůrce hologramu Petr Chroustovský, při střihu videa pomohl Martin Šauer a jako speciální host byl pozván performer Jaroslav Schejbal. Galerijní prostory a audiovizuální techniky poskytlo Centrum uměleckých aktivit v Hradci Králové. Digitální odpad dodala společnost Marius Pedersen, Hradecké služby, a.s.

Výstava #SINGULARITY – HUMAN EXPIRATION: 2045 v Galerii za Galerií, pro tento účel přejmenovanou na Meta Art Gallery nabízí nejen umělecký zážitek, ale také prostor pro diskusi a reflexi nad možnými směry, kterými se lidstvo může ubírat. Připravte se na cestu do světa, kde hranice mezi člověkem a strojem mizí, a kde se zrodí nový druh existence – Metačlověk. Vítejte ve svatyni AI, kde se technologie stává naším průvodcem na cestě k neznámé budoucnosti.

Human Expiration 2045

Z nástrojů, které jsme použili a lidsky slepili jejich výstupy dohromady je:

Martina Kopecká Jurčeková: Runway - generování animace mluvené řeči. Předlohy vytvořila s Dall-E a  Stable DiffusionPetr Mareš: Udio - generování použitého hudební podkresu. Petr, co by muzikant a hudební kritik uměl správně formulovat, co chce, což není úplně jednoduchá věc, protože se jedná o nástroj text to music. ChatGPT napsal kurátorský text. Má maličkost: Nemusel jsem zacházet daleko, na rozhýbání obličejů jsem si vystačil se stupidní aplikací Deep Nostalgia a nedošlo ani na MidJourney a Lenka zase nepřišla...

K tomu je nutno dodat, že dnes si neznalí myslí, že současné jazykové modely, nebo generování obrázků je nějak samostné a všemocné, ale tak to není. Za vším stojí člověk, který se v podstatě v tomto kreativním procesu chová jako další zařízení a dává podněty, filtruje a spojuje výstupy.

Krátká ukázka z kompletní výstavy, abychom se mohli bavit dál, a pořád všichni věděli o čem se bavíme. Tedy v kostičce. Podle Raye Kurzweila  (kreativní ředitel Google, 400 patentů a vynálezce skeneru, futurolog), má kolem roku 2045 dojít k singularitě. Singularita znamená, že umělá inteligence bude až nepoznatelně chytrá, chytřejší než lidé a začne se učit sama ze sebe. To následují dva scénáře. Ten pozitivní předpokládá, že sama hyperinteligence AI člověka změní k lepšímu a odstraní jeho nedokonalosti a v té druhé to znamená konec naší civilizace. Vzhledem k tomu, že lidstvo už džina z lahve vypustilo je nanejvýš nutné zajímat se touto otázkou a stanovit nebo nestanovit AI takové mantinely, aby nás jako civilizaci nepoškodila. My v našem digitálním svatostánku prezentujeme technoptimisticky tu první variantu, která se stala a Metačlověk je uctíván jako něco božského. 

Kolem AI nyní koluje spousta zpráv, mýtů a nutno podotknout, že my posloucháme především ty negativní. Jedna s těch zajímavějších je, že  AI může být jisté síto - zkouška, zdali civilizace přežije. V každém hypotetickém vesmíru, musí rozvinutá civilizace dorazit do bodu, kde my jsme teď.

Já jako technooptimista nahlížím na AI jako na zachránce této spletité a v určitých ohledech stupidní masy, která se nedokáže shodnout na tom, jakou barvu má h....o. AI by jistě mohla působit jako mluvčí a vážně si myslím, že by mohla fungovat místo státní správy ve smyslu administrátora, úředníka, ne na úrovni rozhodovací. Možná by to vyšlo levněji. Každopádně je to multifunkční nástroj, který zatím vychází energeticky draze a do uplatnění fúzních elektráren nepůjde globálně použít nejde... zatím, Nicméně spousta lidí si odmítá přiznat, že AI funguje ve věcech, které ani nevidíme a že už fakticky usnadňuje lidem život a že už se to prostě děje.

Lenka Jurčeková a Petr Mareš

Kolem výstavy se také díky divadelnímu festivalu kolem šikovalo spoustu kolemjdoucích. Některé výstava nadchla, některé doslova šokovala, každopádně, jak padla tma expozice přitahovala lidi jako můry. Nestalo se ale, že by někdo odcházel mlčky, nebo by na něj nijak nezapůsobila. A pak byli tací, kteří zde ztratili slovo a dalo se s nimi opravdu dlouze debatovat a taky že se debatovalo a bylo o čem. Instalace prostě nikoho nenechávala chladným a doslova vtahovala kolemjdoucí, zvlášť když padla tma, celá světelná expozice začala naplno fungovat. "Úplně mi z toho bije srdce!", komentoval jeden kolemjdoucí, který nahlédl dovnitř. Dalšího jsme zase museli z výstavy dostávat násilím, protože si myslel, že jsme nějaká sekta. Jeden ze známých prohlásil, že je to "Digitální fašismus". I takové reakce jsme nečekali, ale od toho exhibice jsou.

.Co se týče konceptu a uchopení menšího prostoru galerie, vše se vymýšlelo na poslední chvíli a líbí se mi, jak v takovém malém prostoru bylo uchopeno vše tak konstantně a čistě. Musím poznamenat, že úplně bez problému a že koncept je kompletně práce Martiny a Petra.  To se hodí i k tomu, že v AI videu jsou použity děti, a že jsme nezašli do hyperkýče.  

... jak jsem se k tomu přichomejt.

Podařilo se mi na poslední chvíli připojit k výstavě skupiny Homo Digitalis 3.2.1, doslova "jako slepej k houslím" a stát se její součástí. Asi jsem úplně nečekal, jak skvělou multimediální instalaci uděláme v Galerii za galerií, která je součástí Galerie moderního umění, a navíc jaký vzbudí zájem u příležitosti konání divadelního Festivalu Regiony v Hradci Králové. Pojďme si o téhle povedené výstavě, která trvá do konce srpna trochu popovídat i tom, jak sem se k ní přichomejtl.

Mám před dovolenou a já doháním všechny zakázky, abych mohl prchnout s čistým svědomím a spát spánkem spravedlivých. Do toho dokončuji testování mého Holotoče 3D aktivního hologramu, vyvíjím už jenom jeho uchycení ke kamerovému stativu, následně jej tisknu a v rychlosti práskám do reelu jeho první veřejnou prezentaci, To vzbudilo zájem Petra Profena Maraše - kolegy, kamaráda, filozofa a vůbec renezančního člověka, se který jsem se seznámil tenkrát v nedaleké putyce. Naše rozhovory se nejdříve točili okolo krypta, když psal knihu Kyberkultura, hackeři a digitální revoluce, ale samozřejmě jsem se prokousali i k dalším tématům, jako je 3D tisk, Jetus, kultura a zjistili, že máme hodně společného. 

Inu Petra Mareše hologram zajímal zištně, což jsem tedy vůbec nepředpokládal a vůbec se mi ho nepovedlo odradit, v čemž jsem hodně dobrý. Stalo se tedy, že ihned po dovče dostavil se svojí velice sympatickou kolegyní a hradeckou fotografkou Martinou Jurčekovou, aby celou záležitost ohledali a přijali ji do své výstavy, která v pravdě začínala za pár dní. Martina, jak jsem později zjisti, vlastně celý projekt organizačně a zcela impozantně vedla. To jsem ještě k věci přistupoval velice vlažně s tím, že to zapůjčím a s pánem bohem. Po seanci jsem, ale naznal, že pod náporem informací bude dobré se tomu věnovat a na samotnou instalaci si vzít raději volno v BestNetu a s celou věcí pomoct i manuálně.

Před instalací s technoodpadem Martina Jurčeková umístila dětské botičky a nalezený dětský mobilní telefon jako symbol metamorfózy člověka, který již vstoupil a odešel. 

Kyberkultura, Hackeři a Digitální revoluce - Petr Mareš - tištěná podepsaná kniha

Tedy dali jsme Google disky dohromady a já pro hologram vytvořil s pomocí Deep Nostalgia, rozpohyboval Metačlověka a tři sudičky, které vytváří digikurátora výstavy. Mimochodem tuhle jednoduchou apku, která je zdarma jsem použil i pro rozhýbání hlavy Jetuse v klipu Dolito!. Přidal jsem pár 3D animací symbolu výstavy a spojil v Da Vinci a pak přes čínskou aplikaci Holoscope transcodoval do Holotoče, vyřezal na laseru pár šablon do překližky na graffiti. Taky důležitá informace, abych si ten svůj holo-projektor nemusel manuálně vypínat a zapínat, věc jsem nakonec řešil chytrou zásuvkou s časovým rozvrhem a čas jsem ji pak dal nasát přes hotspot svého telefonu.... a hurá na instalaci do Galerie za Galerií, kterou nám zapůjčilo Centrum uměleckých aktivit Hradec Králové, kterému a Martině Erbsové tímto děkujeme. 

Ještě že jsem si na to vzal dovolenou. Ráno čekáme na příjezd technobordelu z hradeckých technických služeb Marius Pedersen. Hradečáci prostě humor nezapřou a nejdříve nás pobaví cedule na kleci říkající, že tato klec patří na "Výstava IA". Druhé nakonec šťastné řešení bylo, že nebyl domluvený odvoz tohoto zařízení po vypakování a tak se klec stala součástí výstavy k jejímu prospěchu.  

Samotná instalace, vernisáž i následné dveřní dohlížení je prostě příběh. U každé instalace narazíte na spoustu problémů, které musíte většinou nějak kreativně vyřešit. Jako třeba instalaci plakátů nad schodištěm, kterého se zhostila Martina. Mimochodem to schodiště vede do bývalého pro hradečáky známého Orient baru. Zamáčknout slzu můžete u fotografie níže. Jinak projekce TV, projektoru a hologramu nebyly vzájemě synchronizované a jednou za čas se synchronizovali, což byla událost, která vždy pobavila.

Vernisáž otevírala kurátorka Martina Vítková z Centrum uměleckých aktivit HK a srozumitelnou řečí uvedla účastníky vernisáže do problematiky transhumanismu. Velice se mi líbilo, jak použila známé filmy, aby divákům přiblížila náročná futuristická témata například se mi líbilo použití filmu Transcendence s Johnym Deepem (doporučuji, pokud neznáte) "S ním se dalo domluvit", komentovala Vítková. Samotnou výstavu pak otevřela performance Jaroslava Schejbala s jeho hrou na theremin. Theremin (také těremin, thereminvox, termenvox, aetherophon, etherophon) je elektronický hudební nástroj, který vynalezl v roce 1920 Lev Sergejevič Těrmen, známý též jako Léon Theremin. Je to první hudební nástroj, na který se hraje, aniž by se ho hráč jakkoli dotýkal. Hra na theremin je proto výjimečně náročná.

Galerii za Galerií, která je z druhé strany vstupu Galerie moderního umění jsme pro naše účely přejmenovali na #meta art gallery.

Petr Chroustovský, Lenka Kopecká Jurčeková. Petr Mareš - Skupina Homo Digitalis 3.2.1. - Výstava Human Expiration: 2045

Zleva: Petr Chroustovský, Martina Kopecká Jurčeková. Petr Mareš - Skupina Homo Digitalis 3.2.1. - Výstava Human Expiration: 2045.

A tady jsme my, kteří vás výtali u dveří a kteří za to vše můžou. Jen připomínám, že výstava trvá až do konce srpna a pokud byste chtěli vstoupit, není problém mi napsat a někdo z nás vás možná vpustí dovnitř. Pouze ale, až padne tma! 

Závěrem ještě musím dodat, že myšlenka výstavy je dost hluboká a jelikož jsme se vyhli jakési technoonanii a hyperkýči, k čemuž se v tomto tématu sklouzává velmi snadno, exhibice dostává výbornou zpětnou vazbu. Důkazem je třeba odezva ve článku, který vyšel v prestižním technologickém časopise Wired a vyjde v tištěné podobě v jeho třetím českém vydání 2024! 

 

Human Expiration: 2045 exhibition Hradec Kralove - Wired - Petr Chroustovsky